Limbický otisk plážového podnikání

Mohlo by to začít takhle. Za více než devatero horami a více než devatero řekami, v zemi galského kohouta, žila jedna dívka. Ona už to byla spíše žena, avšak s hlavou plnou dívčích snů. A jednoho dne (psal se prosinec 2018) si četla článek o otužovací výpravě v Pyrenejích, ve kterém poprvé narazila na  Stáňu Stiborovou.

No a tahle Stáňa nás začínající a někdy ztrácející motivaci, sem tam nakopne nějakým KOKOSEM, teda, chci říct nápadem. Rozhodně toto nakopnutí, přímo šesti kokosové, mě přimělo sepsat, v čem poslední měsíce jedu. Třeba tím také někoho nakopnu..... Zároveň tak vyjádřím velké díky jak Stáni a její bandě, co se nám věnovala během kurzu, nýbrž také nově nabytým známostem a kolegům. 🙂

Bydlím ve Francii a své zkušenosti z jazyka a života bych ráda předala dále. Ráda tančím, zpívám, maluju, hraju na kytaru a na buben, miluju přírodu, miluju setkávání s ženami a rodinami, miluju samotu. No a taky jsem učitelka francouzského života 🙂 (opravdový překlep, avšak nechám ho, líbí se mi –  samozřejmě že jazyka).

A jak to vše propojit?

Stáňa má svůj kurz skvěle promakaný a s každým úkolem se má cesta více vyjasňuje. Vede mě to k vytvoření online kurzu francouzštiny -po mojem, protože sama jsem se francouzsky naučila nejdříve tady a pak až ve škole.

A tak jsem logicky začala mým příběhem, neboť Francii jsem poznala oděnou do různých šatů. To, co se mi líbilo před dvaceti lety se mi třeba teď nelíbí a nebo naopak se to stalo mou součástí. Také jsem často nechápala mentalitu tohoto národa, kritizovala jsem ho a něco jsem zase hltala. S časem a zkušenostmi se však můj přístup a vnímání změnily, a to jak ve Francii, tak v Čechách.

Napsání mého příběhu pro mě bylo takovou malou, osobní terapií.

- zrekapitulovala jsem si 20 let života spojených s Francií (zatím jen zběžně, prohloubení se chystá), najdete zde

- setkávám se s novými věcmi v podobě virtuální – vytvoření nových webových stránek, používání programů o jejichž existenci jsem neměla ponětí

- potkala jsem – zatím jen virtuálně – spoustu zajímavých lidí (věřím, že když bude příležitost, potkáme se i osobně)

- vracím se ke psaní a věnuji se více francouzštině

- udělala jsem si předjarní očistu díky Idě Petrovičové

- přeskládávám si životní hodnoty a učím se vystupovat z konformní zóny

- KONEČNĚ jsem vytvořila vyvýšené  permakulturní záhony, díky MOC Vendi, můj několikaletý sen, další inspirací na zahrádce mi je Verča z gruntu a také svět ekozahrad

- v kuchyni se inspiruji  divokými bylinami od Moniky, žitné šátečky s kopřivami hltám ještě horké, mňam a když jde           o bylinky, musím zmínit výbornou příručku od zase jiné Vendy

- otužuji se a dýchám, díky Vendulce a 365-i úsměvům za nakopávací článek (o mém otužování více zde)

- dala jsem si měsíční kopřivovou očistu a suším a suším, díky Aničko, zrovna popíjím kopřivový čajík

- procházím astrologickým kurzem, téma, jež mě dlouho zajímá - s další inspirativní ženou Radkou 🙂

- každý den si opakuji nebo se učím jedno nové anglické slovíčko – s englishkou Petrou

- slupky od citrónů a pomerančů jsou naložené v octu a cídím s nimi domácnost, že Veroniko?

- prostudovala jsem více téma domškoláctví s Luckou a Martinou, je fajn porovnat dvě zkušenosti, a zrovna v této době se to náramně hodí

- prohloubila jsem si znalosti o slezině a žaludku s Marie Helen, hned bych se od ní nechala namasírovat :-), alespoň jsem využila techniku automasáže

- přečetla jsem spoustu inspirativních a zajímavých ebooků a příběhů, všechny ani nemůžu zmínit, je jich hodně a další mne ještě čekají

- potkala jsem dvě skvělé terapeutky, energetické odblokování s Ivonou jsem vyhrála, a tím pádem i dále vyzkoušela. Další velice jemnou a  účinnou technikou mne obdařila Yvetta se svou moudrostí světla - Lightsofie.

Děkuji vám z hloubi srdce při pomoci v temném údolí.

Zítra odjíždím se starším synem na pár dní do divoké přírody, kempovat, saunovat, od některých věcí se odpojit a k jiným zase připojit. Nechám se překvapit, padne-li na mě LOS a nějaký ten KOKOS. Dostala by je má rodina v Čechách. Jestli jim mohu dopřát takový exotický dárek, tak to bude super (není to sice ekologické, avšak předpokládám, že kokosy už má Stáňa u sebe v Čechách :-)).

V každém případě jsem ráda, že jsem tohle mohla sepsat. Protože si toho nesmírně vesmírně vážím.

Je to jen "hrubá mouka", neboť se toho děje mnohem více zároveň.

Zazvonil zvonec, článek skončil a pohádka stále pokračuje.